Polykondenzace je chemická vazba jednodušších chemických sloučenin (=Monomere) pří odštěpení vody nebo jiných malých molekul na polymeren Molekülen (=makromolekuly).

Polykondenzát se vyvíjí jako tavenina. Z taveniny jsou taženy tenké provazce, které budou po vychladnutí granulovány.

Zpracováváme granuláty z polykondenzátů většinou jako výlisky nebo extrudované polotovary a profily z Thermoplasten a z Duroplasten Polyesterharze a Phenolharze.

Již 1872 se podařila Adolf Ritter von Baeyer polykondenzace fenolu a formaldehydu a udělal tím základ pro objev bakelitu a dnešní chemii polymerů .

Další polyreakce k výrobě plastů jsou Polymerisation a Polyaddition.